700 let města Nasavrk, Vlastějovice a Zakončovačka

Podzim byl dost náročný na čas, protože se sešli tři akce po týdnu za sebou a tak né všichni měli čas zúčastnit se všech. Proto jsem to sfouknu jedním článkem.

Naše "rodné" město Nasavrky slavilo v sobotu 22. záři 2018 700té narozeniny a tak by byla ostuda, kdyby jsme se nezúčastnili této události a jak jinak než na motorkách. Sešli jsme se kolem poledního na klubovně a s co největším počtem sajdkár, ale i na ostatních motorkách a na 13 tou hodinu jsme zajeli k hornímu rybníku, kde bylo slavnostní vysázení lípy a po projevu se vydal průvod spolků a občanů směrem na náměstí, kde byl slavnostní program. Zde jsme společně s hasiči postavili svojí techniku na odiv kolemjdoucím a poté jsme se i my vydali trochu slavit do hospůdky a taky na zábavu. Společně s nama slavili i kamarádi z Mělníka, kteří nás přijeli podpořit.

Týden na to násedovala akce chlapců z Mělníka, které se pravidelně účastníme a to staré známe a osvědčené Vlastějovice. A protože  jsem v pátek nemohl vyrazil jsem až v sobotu a dojížděl jsem kolonu, která se po páteční merendě ráno vydala směr Chýnovské jezkyně, až na obědě v restauraci v obci Obrataň. Po chutném a nutno říci rychlém obědě jsme se vydali na prohlídku Chýnovských jezkyní, kde jsem již kdysi dávno byl, když byli děti malý, ale již jsem si to moc nepamatoval a tak jsem rád šlapal asi po milionu schodů dolů a nahorů a poslouchal povídání sličné slečny průvodkyně. Po vydýchání se jsme vyrazili směr Vlastějovice, ale po cestě jsme se ještě zastavili na odpolední kávu v nějaké restauraci, kde jsme personál notně překvapili, protože nám kafe dělali do všeho možného co našli, snad i do váziček od kytiček. Po této zastávce jsme pak dorazili do Vlastějovic, kde nás ochotný personál vykrmoval a napájel až do kolempůlnočních hodin, kdy i poslední flamendři odtáhli spát. Večer proběhl v pohodové atmosféře, jako vždy. Je to prostě akce, která nesklame.

No a máme tu další týden a to naši zakončovačku. V sobotu ráno jsme vyrazili od klubovny směr Pardubice. Pavel pro nás domluvil opět skvěllou zábavu a to prohlídku a svezení na domácí zahradní železnici, kterou mají dva sousedé kamarádi na svých spojených zahradách na okraji Pardubic. Udlělali jsme trochu pozdvižení v klidné uličce rodinných domků a pan majitel měl již téměř roztopenou parní lokomotivu o rozchodu 5 palců, ale než byla schpná plného provozu povozil nás na elektrické mašince, která byla neméně krásná. Projížďka mezi květákem a kedlubnama byla prostě super. Je fajn, že ještě existuje pár bláznů, kteří nečumí jen do mobilu , tabletu a počítače, ale umí ještě něco vytvořit a bavit se jako mále děti. No vlastně ty už to bez počítače taky neumí. Je to smutný. My jsme ale byli veselí a pořádně jsme si to jako v děti užili. Když jsme se dostatečně povozili a pokochali vyrazili jsme do Trpišova, kde jsme si dali trochu opožděný, nicméně chutný oběd a pak už směřovali zpět do naší klubovny, kde nás čekaly vyhřáté prostory a roztopený brutar, kde po chvíli nadskakovala ve vodě se vařící prasečí kolínka a po jejich ztrestání do onoho vývárku nam Utah zavařil horu krup a tak jsme se mohli olizovat na horkou prdelačkou vynikající chuti. No je vidět, že mu to jde dobře, můžeme mu to zase co nejdříve svěřit. Pivko bylo rovněž super a za přispění nějakého toho zesilovače jsme se dobře bavili a když se čas naplnil pomalu jsme se rozešli do svých pelíšků. Akce byla podařena a vše proběhlo tak jak má, až na malou skvrnku , o které se ale nebudu radši rozepisovat. Věřím, že to bylo jen nedorozumění. Tak jsme ofiko zakončili sezonu, ale počasí je super a tak ještě se snad na motkách projedeme. Doufám, že to Wilda doplní nějakou fotečkou.

Čí je ta novotou vonící Jawa ?

Hele Olčo, já to vod něj koupim...