Jak jsme se připojili k tomu jarnímu motodavovému šílenství...

Jelikož letošní počasí nadmíru přeje motonadšencům, křižují jich naše chatrné vozovky už doslova tisíce a tento krásný a slunečný víkend  jich opět mnoho vylákal k příjemné jarní projížďce...a zatímco v sobotu jsme v klubu čušeli, obvolal jsem večer členy a spunktoval první jarní vymetání...mašina naskočila po zime dobře a já vyrazil ke klubovně...jak to tak bývá, sešlo se nás pár, ale vyjeli jsme v pohodě a nádherném počasí směr Chrudim a Čáslav...ovšem za Heřmanovým městcem, tuším v obci Stojice...vzala si mašina Ladi Žaloudka s toho nešťastného obecního názvu příklad a zastavila se a nehodlala jet dál po svých...a ač jsme ji dlouho a úporně přesvědčovali, že by nebylo špatný se ještě trošku projet alespoň cestou domů, nedala si říci...jeden mladičký motorkář, jenž tam jezdil po zahradě na pionýrech, se nás tam ujal a nabízel všemožnou pomoc,což je velmi chvály hodné, že takový ochotný motorkářský potěr už opět žije... leč ani ta nám nebyla nic platna a tak jsme začali zhánět nějakou pomoc odbornějšího charakteru...Pavel Blažků zapůjčil své vozidlo rodině a další varianty braly za své, až jsme se konečně v nouzi nejvyšší obrátili na svého dobrého přítele a fandu našeho klubu, Péťu Košťala...dělali jsme opravdu všechno možné abychom mu nemuseli kazit nedělní odpoledne...ale nezbylo, jak se říká, než přilézt ke křížku a vytočit jeho číslo a tu ten dobrý muž nám vyšel ochotně vstříc a dokonce pojal tu záchrannou akci jako rodinný výlet do Nasavrckého kraje...takže vlasně spojil příjemné z užitečným a prožil z rodinou v naší přítomnosti krásné pozdní odpoledne...tedy Brašule ještě jednou moc díky a zatím co já uháněl zase k Brodu, Laďa se pustil znova do zapeklitého problému své mašiny a já věřím tomu, že ještě večer opět zavrčel... když tak vidím to krásné počasí...počínám závidět nezaměstnaným ty hodiny a hodiny volna a volna...přátelé, přeji pěkné jaro, Wilda.