TdP 2022
22.08.2022 19:23TdP 2022 Slovensko
Tak letošní Tour de Prdele byla také trochu jiná než ty před tím a to hlavně proto, že nas jelo jenom 5 a ještě k tomu bez starých stálých bardů, protože Jirka se rozhodl vyjet na velké motorce s někým do Rumunska, Fanda byl po operaci kolena a Láďu potrápil nějaký těžký moribundus, takže čas TdP trávil v hradecké nemocnici. Takže účastníci letošního zájezdu: Švejk Jawa 250/353 a Pavík
Standa Jawa 380/638 a Pávík
Lukáš Jawa 250/353
Luboš Jawa 250/353 a Pávik
Karel Jawa 350/634 a Pávik
Sobota 2.7.2022
Vyrážím po osmé hodině ráno a Lubošem máme sraz před devátou na benzínce v Hrochově Týnci. Odtud vyrážíme pohodovou jízdou za pěkného počasí směr Žamberk, kde máme sraz se zbytkem skupiny, která vyrazila z Hradce Králové. Setkáváme so kolem 10.hodiny a různýma šouskama vyrážíme pomalou klidnou jízdou/Standa zajíždí motor/ směr Slovensko resp. Sklenné, kde nás dnes v podvečer očekává Áňa , u které jsme byli při cestě po route 18. Na oběd se stavujeme v nějakém motorestu, kde je na podstavci pěkné sportovní letadlo ještě v Čechách, ale jméno už jsem zapomněl. Jedeme pomalu, Standovi to do kopců nějak nejede a občas musíme dát chladící vložku. K Áně a Jankovi dorážíme až kolem 20. hodiny a tak okamžitě na zahradě stavíme stan a ty línější zabírají místo někde, kde se dá pod střechou. Čekalo nás vychlazené pivko a stejčky a také gulášek a tak jsme pod přístřeškem strávili příjemný večer, protože jsme si měli o čem povídat když jsme se nějaký čas neviděli. Dorazila také Kačka, dcera Áni, ze které vyrostla krásná vyspělá holka a věk 14 by opravdu nikdo nehádal. Ale je to moc milá holka. V druž ném hovoru jsme vydrželi asi do půlnoci, kdy jsme se odebrali do svých provizorních příbytků. Dnes najeto cca 400 km v podstatě bez závad, pokud pomineme snahu standova motoru se zadřít.
Neděle 3.7.2022
Ráno nás v půl 4 probudil kohout, který řval jak pominutý a asi ho brzo zastřelím, protože řve asi 3m od mého stanu. Kokot. Usínáme díl a kolem sedmé nás už probouzí slunce a hic ve stanu, už se tam nedalo vydržet. Udělali jsme si snídani na kolem desáté vyrážíme směr Kremnica, kde chceme navštívit muzeum mincí a mincovnictví. Kremnica je moc pěkné historické město s hradem téměř na náměstí a tak tam parkujem motorky na které se chodí dívat davy lidí jak na další místní atrakci a jdeme do muzea. To je moc pěkně udělané a asi v púěti patrech je postupně expozice středověkého dolu, dokonce i hladomorny a po patrech směrem nahoru se dostáváme od počátku ražeb mincí až po současnost a papírové bankovky. Muzeum opravdu stojí za prohlídku. Po prohlídce jsme si dali obídek a po pokecu s místníma měšťákama, kdy jsme zjistili, že zde v neděli nic nekoupíme jsme vyrazili na nákup do obchoďáku do sousedních Turčíanských Teplic. V Bille jsme nakoupili něco na večer a na ráno a vrátíli se do Sklenného, kde jsme zavítali na zdejší slavnost k zahájení prázdnin, ale protože byl hic jak v pekle, tak jsme jeli raději na domeček a do bazénu a po příchodu domácích jsme večer trochu popili a pojedli a poklábosili a šli poměrně brzo spát. Dnes jen asi 60km.
Pondělí 4.7.2022
Dnes byl kohout ještě lepší, řval v půl 4 a oak ještě asi dvakrát po půl hodině, Asi si byl vědom, ženás sere a tak si nás vychutnal. Debil. Rano je opt krásné, vylejzáme asi o půl osmé, snídáme a pomalu se loučíme s holkama, protože Janko je už v práci. Zabalíme oschlé stany napakujem motorky a vyrážíme dál na naší letošní cestu a dalším cílem naší cesty Je Králova Lehota. Ačkoliv nás holky přemlouvájí, ať ještě zůstanem, nemůžem protože na dnes máme již zamluvený penzion. Králova Lehota je totiž partnerská obec naší Královy Lhoty odkud je Lukáš a tak jsme tak trochu jako družební návštěva a bude nás čekat pan starosta v penzionu Lavion. Před odjezdem ještě trochu sportu, nechal jsem přes noc zapnutý benzín a Konopnice se mě trochu ulila a tak se musela roztlačit. Pak už vše OK a jedeme, čeká nás asi km, což je v pohodě. Standa po cestě opět přidírá a tak máme pauzičku. Je to před kopcem čertovina a tak s Lubošem vyjíždíme na kopec a než dorazí vychladlá Jawka dáváme kávičku. Zde kecáme s partou motorkářů, kteří obdivují naše stroje a na obyčejných rejžích odjíždí dál. Byli z nás hotový. Po této přestávce už bez problému dojíždíme do královy Lehoty, kde se ubytováváme v krásnem penzionu Lavion a pan majitel nám dokonce umožní motorky zaparkovat naproti v garážích, kde mají opravnu, protože vlastní i nějakou autodopravu, prostě super. Po chvilce doráží starosta a asihodinku probíráme situaci na zdejším bojišti a také situaci u nás a dojdem k závěru, že všude je něco a jaký si to uděláš takový to máš a svině jsou taky všude. Spím s Lubošem na dvoulůžáku a kluci mají trojku. Pokoje jsoiu moc pěkný, je tam restaurace, dobře vačí, ale pivo je přece dost drahý a tak, když jdeme s Lubošem na obhlídku okolí zjišťujeme, že kousek od penzionu je u nádraží kiosek s posezením, kde mají Radegast o polovinu levnější než Plzeň v penzionu a tak to byla jasná volba. Radek byl dobrej a když jsme se vrátili na penzion, tak jsme ještě na patře, kde byla sedáčka a posezení dali ještě trochu rumíku a šli spát. Dnes najeto cca 130km.
Úterý 5.7.2022
Dnešní den začal pro nás nedobře a to celkem vydatným deštěm, což jsme ale z předpovědi věděli. Dali jsme si tedy snídani ve formě švédských stolů a nespěchali jsme. Po vydatné snídani ještě trochu oddechu na pokoji a čekáme, zda přestane. Přestalo, ale až po obědě, kdy jsme si dali vynikající polívku držkovou a nebo kapustnici a poté vyrážíme na prohlídku okolí. Poblíž je dvojice přehrad ve stylu našich Dlouhých Strání a tak vyrážíme na průzkum. Zjišťujeme, že nma horní přehradu se nedostaneme, nebo jen pěšky, což se nám nikomu nechce, protože to je dost daleko a tak jedeme obhlídnout spodní přehradu. Ta je přístupná a tak uděláme nějaké foto, pokoukáme a jedeme dál na Štrbské Pleso. Jawka, která po trochu poštelování už jede lépe, stejně v kopci stávkuje a musíme chladit. Na plese je lidí jako sraček a není ani kde postavit motorky. Necháváme na okraji cesty skoro v trávě a nejdříve dáváme kávu. V tom přijíždí měšták, který jede dělat pořádek v parkování a slušně nás posílá někam jinam zaparkovat. No nepojedem kus dolů a pěšky nahoru a všichni už jsme tady někdy byli a jelikož se ženou černé mraky volíme cestu ústupu , startujem a vracíme se do Lehoty. Začína trochu kapat, ale naštěstí tomu ujíždíme a dožene nás to, až kdyžzaparkujeme motorky a Švejček stačí vyměnit rozstřepené lanko. Mejem špinavý packy a jdem na Radegast k nádraží. Dáme dvě a jdem do penzionu na večeři. Polívka nebo picca , pivko a jdem opět na patro do sedačky poklábosit a vypít lahev přivezené Republiky, abych ji nevezl zpátky domů. Vypít, vykoupat a spát. Dnes asi 80km.
Středa 6.7.2022
Ráno vstáváme a svítí sluníčko. Dnes je pro mě a Luboše poslední den TdP, protože se musíme s klukama rozloučit a musíme jet domů. Kluci budou dál pokračovat směr Komárno, což jim trochu, no trochu dost závidíme, ale nedá se nic dělat.
Vyrážíme s Lubošem pohodovým tempem směr čechy, kdy se dost zasekáváme v zasekaném Ružomberoku, pak jedem od Olomouce kousek po dálnici, kterou nesnáším a stavujem se na pozdní klobásu na Studené Loučce, kde kupujeme domů tvarůžky a kolem 18. hodiny mám zaparkovanou motorku v garáži. Byla to opět suprová akce i když v omezeném počtu a čase. A co zbytek? Podle vyprávění jeli cestou necestou na Komárno, kdy najeli navíc asi 100 km a tak do Komárna dojeli navečer, kdy kemp už byl zavřený a ani na telefonu nebyl dostupný a tak poslechli čísi radu ať přejedou Dunaj na maďarskou stranu a jdou do kempu tam. Tak se i stalo a chlapci byli spokojeny, sice se nedomluvili, ale platili o polovinu míň než na Slovensku a bylo jim tam fajně. Po té se vydali do kempu na Nové Mlýny, kde jsme byli před dvěma týdny na pinckách a v sobotu dorazili domů. Jel jsem jim naproti a setkali jsme se v Nasavrkách pod Lípou, kde mě toto sdělili a prý napíšou nějaké podrobnosti, z jejích zbytku cesty, ale protože se tak nestalo, musíte si vystačit s tím, co jsem napsal a že v pohodě dorazili k domovu. Jíá jsem měl něco přes tisíc km, kluci o dost víc, ale bylo to super a věřím, že přístí rok opět něco podniknem a všichni budou zdraví a v plné síle.
TdP 2022 Slovensko
Tak letošní Tour de Prdele byla také trochu jiná než ty před tím a to hlavně proto, že nas jelo jenom 5 a ještě k tomu bez starých stálých bardů, protože Jirka se rozhodl vyjet na velké motorce s někým do Rumunska, Fanda byl po operaci kolena a Láďu potrápil nějaký těžký moribundus, takže čas TdP trávil v hradecké nemocnici. Takže účastníci letošního zájezdu: Švejk Jawa 250/353 a Pavík
Standa Jawa 380/638 a Pávík
Lukáš Jawa 250/353
Luboš Jawa 250/353 a Pávik
Karel Jawa 350/634 a Pávik
Sobota 2.7.2022
Vyrážím po osmé hodině ráno a Lubošem máme sraz před devátou na benzínce v Hrochově Týnci. Odtud vyrážíme pohodovou jízdou za pěkného počasí směr Žamberk, kde máme sraz se zbytkem skupiny, která vyrazila z Hradce Králové. Setkáváme so kolem 10.hodiny a různýma šouskama vyrážíme pomalou klidnou jízdou/Standa zajíždí motor/ směr Slovensko resp. Sklenné, kde nás dnes v podvečer očekává Áňa , u které jsme byli při cestě po route 18. Na oběd se stavujeme v nějakém motorestu, kde je na podstavci pěkné sportovní letadlo ještě v Čechách, ale jméno už jsem zapomněl. Jedeme pomalu, Standovi to do kopců nějak nejede a občas musíme dát chladící vložku. K Áně a Jankovi dorážíme až kolem 20. hodiny a tak okamžitě na zahradě stavíme stan a ty línější zabírají místo někde, kde se dá pod střechou. Čekalo nás vychlazené pivko a stejčky a také gulášek a tak jsme pod přístřeškem strávili příjemný večer, protože jsme si měli o čem povídat když jsme se nějaký čas neviděli. Dorazila také Kačka, dcera Áni, ze které vyrostla krásná vyspělá holka a věk 14 by opravdu nikdo nehádal. Ale je to moc milá holka. V druž ném hovoru jsme vydrželi asi do půlnoci, kdy jsme se odebrali do svých provizorních příbytků. Dnes najeto cca 400 km v podstatě bez závad, pokud pomineme snahu standova motoru se zadřít.
Neděle 3.7.2022
Ráno nás v půl 4 probudil kohout, který řval jak pominutý a asi ho brzo zastřelím, protože řve asi 3m od mého stanu. Kokot. Usínáme díl a kolem sedmé nás už probouzí slunce a hic ve stanu, už se tam nedalo vydržet. Udělali jsme si snídani na kolem desáté vyrážíme směr Kremnica, kde chceme navštívit muzeum mincí a mincovnictví. Kremnica je moc pěkné historické město s hradem téměř na náměstí a tak tam parkujem motorky na které se chodí dívat davy lidí jak na další místní atrakci a jdeme do muzea. To je moc pěkně udělané a asi v púěti patrech je postupně expozice středověkého dolu, dokonce i hladomorny a po patrech směrem nahoru se dostáváme od počátku ražeb mincí až po současnost a papírové bankovky. Muzeum opravdu stojí za prohlídku. Po prohlídce jsme si dali obídek a po pokecu s místníma měšťákama, kdy jsme zjistili, že zde v neděli nic nekoupíme jsme vyrazili na nákup do obchoďáku do sousedních Turčíanských Teplic. V Bille jsme nakoupili něco na večer a na ráno a vrátíli se do Sklenného, kde jsme zavítali na zdejší slavnost k zahájení prázdnin, ale protože byl hic jak v pekle, tak jsme jeli raději na domeček a do bazénu a po příchodu domácích jsme večer trochu popili a pojedli a poklábosili a šli poměrně brzo spát. Dnes jen asi 60km.
Pondělí 4.7.2022
Dnes byl kohout ještě lepší, řval v půl 4 a oak ještě asi dvakrát po půl hodině, Asi si byl vědom, ženás sere a tak si nás vychutnal. Debil. Rano je opt krásné, vylejzáme asi o půl osmé, snídáme a pomalu se loučíme s holkama, protože Janko je už v práci. Zabalíme oschlé stany napakujem motorky a vyrážíme dál na naší letošní cestu a dalším cílem naší cesty Je Králova Lehota. Ačkoliv nás holky přemlouvájí, ať ještě zůstanem, nemůžem protože na dnes máme již zamluvený penzion. Králova Lehota je totiž partnerská obec naší Královy Lhoty odkud je Lukáš a tak jsme tak trochu jako družební návštěva a bude nás čekat pan starosta v penzionu Lavion. Před odjezdem ještě trochu sportu, nechal jsem přes noc zapnutý benzín a Konopnice se mě trochu ulila a tak se musela roztlačit. Pak už vše OK a jedeme, čeká nás asi km, což je v pohodě. Standa po cestě opět přidírá a tak máme pauzičku. Je to před kopcem čertovina a tak s Lubošem vyjíždíme na kopec a než dorazí vychladlá Jawka dáváme kávičku. Zde kecáme s partou motorkářů, kteří obdivují naše stroje a na obyčejných rejžích odjíždí dál. Byli z nás hotový. Po této přestávce už bez problému dojíždíme do královy Lehoty, kde se ubytováváme v krásnem penzionu Lavion a pan majitel nám dokonce umožní motorky zaparkovat naproti v garážích, kde mají opravnu, protože vlastní i nějakou autodopravu, prostě super. Po chvilce doráží starosta a asihodinku probíráme situaci na zdejším bojišti a také situaci u nás a dojdem k závěru, že všude je něco a jaký si to uděláš takový to máš a svině jsou taky všude. Spím s Lubošem na dvoulůžáku a kluci mají trojku. Pokoje jsoiu moc pěkný, je tam restaurace, dobře vačí, ale pivo je přece dost drahý a tak, když jdeme s Lubošem na obhlídku okolí zjišťujeme, že kousek od penzionu je u nádraží kiosek s posezením, kde mají Radegast o polovinu levnější než Plzeň v penzionu a tak to byla jasná volba. Radek byl dobrej a když jsme se vrátili na penzion, tak jsme ještě na patře, kde byla sedáčka a posezení dali ještě trochu rumíku a šli spát. Dnes najeto cca 130km.
Úterý 5.7.2022
Dnešní den začal pro nás nedobře a to celkem vydatným deštěm, což jsme ale z předpovědi věděli. Dali jsme si tedy snídani ve formě švédských stolů a nespěchali jsme. Po vydatné snídani ještě trochu oddechu na pokoji a čekáme, zda přestane. Přestalo, ale až po obědě, kdy jsme si dali vynikající polívku držkovou a nebo kapustnici a poté vyrážíme na prohlídku okolí. Poblíž je dvojice přehrad ve stylu našich Dlouhých Strání a tak vyrážíme na průzkum. Zjišťujeme, že nma horní přehradu se nedostaneme, nebo jen pěšky, což se nám nikomu nechce, protože to je dost daleko a tak jedeme obhlídnout spodní přehradu. Ta je přístupná a tak uděláme nějaké foto, pokoukáme a jedeme dál na Štrbské Pleso. Jawka, která po trochu poštelování už jede lépe, stejně v kopci stávkuje a musíme chladit. Na plese je lidí jako sraček a není ani kde postavit motorky. Necháváme na okraji cesty skoro v trávě a nejdříve dáváme kávu. V tom přijíždí měšták, který jede dělat pořádek v parkování a slušně nás posílá někam jinam zaparkovat. No nepojedem kus dolů a pěšky nahoru a všichni už jsme tady někdy byli a jelikož se ženou černé mraky volíme cestu ústupu , startujem a vracíme se do Lehoty. Začína trochu kapat, ale naštěstí tomu ujíždíme a dožene nás to, až kdyžzaparkujeme motorky a Švejček stačí vyměnit rozstřepené lanko. Mejem špinavý packy a jdem na Radegast k nádraží. Dáme dvě a jdem do penzionu na večeři. Polívka nebo picca , pivko a jdem opět na patro do sedačky poklábosit a vypít lahev přivezené Republiky, abych ji nevezl zpátky domů. Vypít, vykoupat a spát. Dnes asi 80km.
Středa 6.7.2022
Ráno vstáváme a svítí sluníčko. Dnes je pro mě a Luboše poslední den TdP, protože se musíme s klukama rozloučit a musíme jet domů. Kluci budou dál pokračovat směr Komárno, což jim trochu, no trochu dost závidíme, ale nedá se nic dělat.
Vyrážíme s Lubošem pohodovým tempem směr čechy, kdy se dost zasekáváme v zasekaném Ružomberoku, pak jedem od Olomouce kousek po dálnici, kterou nesnáším a stavujem se na pozdní klobásu na Studené Loučce, kde kupujeme domů tvarůžky a kolem 18. hodiny mám zaparkovanou motorku v garáži. Byla to opět suprová akce i když v omezeném počtu a čase. A co zbytek? Podle vyprávění jeli cestou necestou na Komárno, kdy najeli navíc asi 100 km a tak do Komárna dojeli navečer, kdy kemp už byl zavřený a ani na telefonu nebyl dostupný a tak poslechli čísi radu ať přejedou Dunaj na maďarskou stranu a jdou do kempu tam. Tak se i stalo a chlapci byli spokojeny, sice se nedomluvili, ale platili o polovinu míň než na Slovensku a bylo jim tam fajně. Po té se vydali do kempu na Nové Mlýny, kde jsme byli před dvěma týdny na pinckách a v sobotu dorazili domů. Jel jsem jim naproti a setkali jsme se v Nasavrkách pod Lípou, kde mě toto sdělili a prý napíšou nějaké podrobnosti, z jejích zbytku cesty, ale protože se tak nestalo, musíte si vystačit s tím, co jsem napsal a že v pohodě dorazili k domovu. Jíá jsem měl něco přes tisíc km, kluci o dost víc, ale bylo to super a věřím, že přístí rok opět něco podniknem a všichni budou zdraví a v plné síle.
Fichtl Tour 2022
Letošní FT byl tak trochu jiný a to tím, že to byl jedenáctý ročník / i když někdo počítal desátý/ a tím začínáme druhou desítku naších cest na dvoutaktních padesátkách československé výroby. I když dřív s námi jezdili i Stadiony, Jawetty nebo Babetta, dnes už jezdíme jen 20,21 nebo Mustang a Zdendova 555. A protože to byl vlastně výroční ročník vyrazili jsme do místa prvního FT a to na Nové Mlýny resp. Kemp Strachotín. Jako vždy jsme vyrazili z Mercia Chrudim a to ve čtvrtek 23.7.2022. Po nezbytném nákupu surovin na Králíčkovy hranolky a jiné dobroty jsme vyrazili směr Skuteč, kde došlo k prvnímu defektu a to píchlé zadní gumě Pepínova stroje. Oprava byla okamžitá, protože jsme vyměnili celé náhradní kolo a jelo se dál. Cesta ubíhala suprově a tak jsme bez problémů dorazili na přehradu Vír, kde jsme pokoukali a pokračovali dál na hrad Veveří a potom přes Rosice, kde jsme dali oběd dál na Zbýšov Mikulov a do kempu. Kemp je to skvělý, už jsme zde byli při cestě na Tour de Prdele /TdP/. Po ubytování se v mobilhajmech a chatičce jsme se vykoupali ve slané vodě bazénu a vytáhli soudečky, lahvičky, masíčko a zeleninku a to vše dávali postupně na grileček a do tlamiček.Večer proběhl v klidu, protože jsme nebrali tu pitomou hrací bednu, tak zůstali i ostatní obyvatele kempu.
Pátek jsme začali samozřejmě ranním vstáváním a to poměrně brzo, protože již na 9tou hodinu jsme měli zamluvenou hodinovou vyjížďku lodí po přehradě a to hlavně z důvodu případného střízlivění na čerstvém vzduchu. Přemístili jsme se jenom kousek do přístaviště Pavlov a pak jsme si hodinku užívali jízdy po klidné hladině přehrady. Po návratu na nás čekala krátká cesta do Mikulova, kde jsme se měli nájíst a vyrazit na prohlídku jeskyň, která byla zamluvena na 13. hodinu. Při sjížděni k restauraci se však ozvala v motoru mého mustoše rána a motor stichnul. Po opětovném nastartování bylo slyšet, že je zle a motor dál odmítá službu. Doplachtil jsem k restauraci a po obědě, kdy ostatní vyrazili k jeskyním jsem čekal až Dan dorazí do kempu pro dodávku a přijede pro mě. Naštěstí s ním vyrazil do kempu i Pavel, který jeskyně už viděl a něco mu drhlo na pincku, protože se při jízdě z kopce sám zastavoval, tak vyrazil s Danem, že si to v kempu opraví. Štěstí to bylo v tom, že Dan po pár km píchnul a tak mu Pavel dal svýho pincka na dojetí do kempu a počkal u toho píchlého. Po cestě ke mně ho pak naložili a tak jsme se po návratu do kempu jali opravovat píchlá kola Dana a Pepína, brzdící kryt řetězu u pavlova pincka a hlavně jsme udělali výměnu pístu a válce na mém mustangu. Ještě, že vozím výbrusovou sadu pro případ potřeby s sebou. / No zatím jsme jí potřeboval vždy jen já. Vše se podařilo zdárně opravit do příjezdu hlavní skupiny, která se po prohlídce jeskyn vydala do kempu a jen hrstka odvážných, kteří neměli strach, že zmoknou ještě vyjeli na okruh po okolí a přijeli až s prvníma kapkama deště. Večer proběhl opět ve vší slušnosti a ani největší pařmení se nijak neprojevili.
Na sobotu byla naplánovaná vyjížďka do muzea letadel v Kunovicích, což bylo cca 60 km tam a zrovna tolik zpátky, což jsem ovšem s úplně syrovým motorem nechtěl riskovat a tak jsem sdělil, že bohužel nepojedu s nimi, ale budu pomalu zajíždět nový válec pomalou jízdou o okolí, abych dojel v neděli po ose a ne potupně v dodávce. Přidal se ke mně Pavel, kterého už do muzea vzala paní učitelka a Bártík, kterému se nechtělo takovou dálku jet a tak jsme pomalým zajížděcím tempem vyrazili do Mikulova, kde jsme si prohlídli město a zámek a pak v krásné tiché kavárničce popili kávičku, na parkoviště pokecali s Hárleyaky, kteří obdivovali naše stroje a doporučili nám pěkný penzion, kde prý výborně vaří kousek od Zaječího a tak jsme po družném hovoru vyrazili na obídek, který byl opravdu skvělý a za dobrý peníz a okružní jízdou přes Hustopeče a okolí jsme asi po 60 km dorazili zpět do kempu, kde jsme se věnovali trochu soudečku, abychom ho netáhli poloplný domů, protože nebyl velký předpoklad, že ho vypijem, když nás večer čeká ochutnávka vín ve vinném sklípku ve vedlejší vesnici, kde Zdeny zamluvil u známého, že nás trochu zasvětí do tajů vína a jeho pití, protože to většina z nás nezná, protože jenom chlastáme to pivo a jsme takový barbaři. Po příjezdu zbytku naší skupiny, kteří si prohlídli nejen muzeum letadel, ale ještě byli na exkurzi v elektrárně ve Veselí na Moravě jsme se trochu upravili a připravili na návštěvu vinného sklepa. Všem co byli v muzeu i elektrárně se to moc líbilo a tak doufám, že alespoň ty letadla někdy uvidím. Vyrazili jsme do vesnice zvané Pouzdřany, kde se má nacházet Zdendou slibovaný sklípek, který je prý jen kousek cesty od kempu. V půli cesty jsme Zdendu už proklínali a chtěli zabít za to jak lže, protože to nebylo jen kousek do vesnice, ale pak ještě skoro přes celou vesnici a to ve vedru jak na sahaře. Naštěstí se držel před námi v dostatečné vzdálenosti, že jsme na neho nedosáhli ani klackem. Celí propocení s ubroušenýma podrážkama a vyžíznivělí jsme dorazili k sympatickému panu vinaři, který se nás jal zasvěcovat do tajů vinaření a pak nám dával koštovat různé druhy bílých i červených vín, což někteří pečlivě poslouchali a znalecky pokyvovali a nám ostatním bylo jedno, co nám neleje, protože jsme se těšili na pivo, které točili hasiči venku před sklípkem na nějaké oslavě. Většina tak pochválila panu vinaři víno, něco popili a když první odvážlivec hrdinně řekl, že už víno nechce a utekl pro kelímek piva, jali jsme se následovat jeho hrdinský čin a do sklípku si donesli také pivo. Děs co. A protože jsme s Pavlem odmítli jít ten kus cesty zpět pěšky a ještě po tmě, v jakémsi stánku jsme požádali o pomoc se sehnáním taxíku a ten nás za pár korun dovezl zpět do kempu, kde jsme byli první a navíc suchý, protože byli jedinci, kteří se po tmě při cestě nechtěně vykoupali v né moc voňavé vodě přehrady. My si zatím dali ještě nějaké pivko a šli spát s tím, že cesta domů bude zítra dlouhá a já budu fandit svému mustangu, aby to zvládnul s tím novým skoro nezajetým válcem v tempu, které vždy panuje při cestě zpět, jako by bylo životně důležité přijet domů o půl hodiny dřív.
Neděle je jako vždy ve znamení ranního bylení věcí, kterých je jako by víc než ve čtvrtek a pak již úprkem domů. Dnes máme ještě po cestě zastávku u toho vinaře, abychom přivezli také nějaké víno domu a to hlavně manželkám, aby bylo vidět, že jsme na ně celou dobu mysleli a strašně se nám stýskalo a nebýt těch špatných kamarádů, tak bychom vlastně ani nikam nejeli a byli s nima doma, ale museli jsme, to hoky chápete ne?
Ještě jednou jsme se vinaři omluvili za tu výměnu jeho dobrého vína za obyčejný pivo a nakoupili pár těch lahviček, uložili do dodávky a vyrazili k domovu. Když jsem uviděl ten kopec, který nás po pár kilometrech čekal, tak jsem jen doufal, že to můj nový válec zvládné a když vyjel až nahoru bez zaváhání, tak jsem už věřil, že to dojede až domů a dojel.
Jako vždy to byla super akce. Najeto cca 600km. 13 pincků a dodávka šlapali bez větších problémů a tak přiští rok zase někde.
TdP 2022 Slovensko
Tak letošní Tour de Prdele byla také trochu jiná než ty před tím a to hlavně proto, že nas jelo jenom 5 a ještě k tomu bez starých stálých bardů, protože Jirka se rozhodl vyjet na velké motorce s někým do Rumunska, Fanda byl po operaci kolena a Láďu potrápil nějaký těžký moribundus, takže čas TdP trávil v hradecké nemocnici. Takže účastníci letošního zájezdu: Švejk Jawa 250/353 a Pavík
Standa Jawa 380/638 a Pávík
Lukáš Jawa 250/353
Luboš Jawa 250/353 a Pávik
Karel Jawa 350/634 a Pávik
Sobota 2.7.2022
Vyrážím po osmé hodině ráno a Lubošem máme sraz před devátou na benzínce v Hrochově Týnci. Odtud vyrážíme pohodovou jízdou za pěkného počasí směr Žamberk, kde máme sraz se zbytkem skupiny, která vyrazila z Hradce Králové. Setkáváme so kolem 10.hodiny a různýma šouskama vyrážíme pomalou klidnou jízdou/Standa zajíždí motor/ směr Slovensko resp. Sklenné, kde nás dnes v podvečer očekává Áňa , u které jsme byli při cestě po route 18. Na oběd se stavujeme v nějakém motorestu, kde je na podstavci pěkné sportovní letadlo ještě v Čechách, ale jméno už jsem zapomněl. Jedeme pomalu, Standovi to do kopců nějak nejede a občas musíme dát chladící vložku. K Áně a Jankovi dorážíme až kolem 20. hodiny a tak okamžitě na zahradě stavíme stan a ty línější zabírají místo někde, kde se dá pod střechou. Čekalo nás vychlazené pivko a stejčky a také gulášek a tak jsme pod přístřeškem strávili příjemný večer, protože jsme si měli o čem povídat když jsme se nějaký čas neviděli. Dorazila také Kačka, dcera Áni, ze které vyrostla krásná vyspělá holka a věk 14 by opravdu nikdo nehádal. Ale je to moc milá holka. V druž ném hovoru jsme vydrželi asi do půlnoci, kdy jsme se odebrali do svých provizorních příbytků. Dnes najeto cca 400 km v podstatě bez závad, pokud pomineme snahu standova motoru se zadřít.
Neděle 3.7.2022
Ráno nás v půl 4 probudil kohout, který řval jak pominutý a asi ho brzo zastřelím, protože řve asi 3m od mého stanu. Kokot. Usínáme díl a kolem sedmé nás už probouzí slunce a hic ve stanu, už se tam nedalo vydržet. Udělali jsme si snídani na kolem desáté vyrážíme směr Kremnica, kde chceme navštívit muzeum mincí a mincovnictví. Kremnica je moc pěkné historické město s hradem téměř na náměstí a tak tam parkujem motorky na které se chodí dívat davy lidí jak na další místní atrakci a jdeme do muzea. To je moc pěkně udělané a asi v púěti patrech je postupně expozice středověkého dolu, dokonce i hladomorny a po patrech směrem nahoru se dostáváme od počátku ražeb mincí až po současnost a papírové bankovky. Muzeum opravdu stojí za prohlídku. Po prohlídce jsme si dali obídek a po pokecu s místníma měšťákama, kdy jsme zjistili, že zde v neděli nic nekoupíme jsme vyrazili na nákup do obchoďáku do sousedních Turčíanských Teplic. V Bille jsme nakoupili něco na večer a na ráno a vrátíli se do Sklenného, kde jsme zavítali na zdejší slavnost k zahájení prázdnin, ale protože byl hic jak v pekle, tak jsme jeli raději na domeček a do bazénu a po příchodu domácích jsme večer trochu popili a pojedli a poklábosili a šli poměrně brzo spát. Dnes jen asi 60km.
Pondělí 4.7.2022
Dnes byl kohout ještě lepší, řval v půl 4 a oak ještě asi dvakrát po půl hodině, Asi si byl vědom, ženás sere a tak si nás vychutnal. Debil. Rano je opt krásné, vylejzáme asi o půl osmé, snídáme a pomalu se loučíme s holkama, protože Janko je už v práci. Zabalíme oschlé stany napakujem motorky a vyrážíme dál na naší letošní cestu a dalším cílem naší cesty Je Králova Lehota. Ačkoliv nás holky přemlouvájí, ať ještě zůstanem, nemůžem protože na dnes máme již zamluvený penzion. Králova Lehota je totiž partnerská obec naší Královy Lhoty odkud je Lukáš a tak jsme tak trochu jako družební návštěva a bude nás čekat pan starosta v penzionu Lavion. Před odjezdem ještě trochu sportu, nechal jsem přes noc zapnutý benzín a Konopnice se mě trochu ulila a tak se musela roztlačit. Pak už vše OK a jedeme, čeká nás asi km, což je v pohodě. Standa po cestě opět přidírá a tak máme pauzičku. Je to před kopcem čertovina a tak s Lubošem vyjíždíme na kopec a než dorazí vychladlá Jawka dáváme kávičku. Zde kecáme s partou motorkářů, kteří obdivují naše stroje a na obyčejných rejžích odjíždí dál. Byli z nás hotový. Po této přestávce už bez problému dojíždíme do královy Lehoty, kde se ubytováváme v krásnem penzionu Lavion a pan majitel nám dokonce umožní motorky zaparkovat naproti v garážích, kde mají opravnu, protože vlastní i nějakou autodopravu, prostě super. Po chvilce doráží starosta a asihodinku probíráme situaci na zdejším bojišti a také situaci u nás a dojdem k závěru, že všude je něco a jaký si to uděláš takový to máš a svině jsou taky všude. Spím s Lubošem na dvoulůžáku a kluci mají trojku. Pokoje jsoiu moc pěkný, je tam restaurace, dobře vačí, ale pivo je přece dost drahý a tak, když jdeme s Lubošem na obhlídku okolí zjišťujeme, že kousek od penzionu je u nádraží kiosek s posezením, kde mají Radegast o polovinu levnější než Plzeň v penzionu a tak to byla jasná volba. Radek byl dobrej a když jsme se vrátili na penzion, tak jsme ještě na patře, kde byla sedáčka a posezení dali ještě trochu rumíku a šli spát. Dnes najeto cca 130km.
Úterý 5.7.2022
Dnešní den začal pro nás nedobře a to celkem vydatným deštěm, což jsme ale z předpovědi věděli. Dali jsme si tedy snídani ve formě švédských stolů a nespěchali jsme. Po vydatné snídani ještě trochu oddechu na pokoji a čekáme, zda přestane. Přestalo, ale až po obědě, kdy jsme si dali vynikající polívku držkovou a nebo kapustnici a poté vyrážíme na prohlídku okolí. Poblíž je dvojice přehrad ve stylu našich Dlouhých Strání a tak vyrážíme na průzkum. Zjišťujeme, že nma horní přehradu se nedostaneme, nebo jen pěšky, což se nám nikomu nechce, protože to je dost daleko a tak jedeme obhlídnout spodní přehradu. Ta je přístupná a tak uděláme nějaké foto, pokoukáme a jedeme dál na Štrbské Pleso. Jawka, která po trochu poštelování už jede lépe, stejně v kopci stávkuje a musíme chladit. Na plese je lidí jako sraček a není ani kde postavit motorky. Necháváme na okraji cesty skoro v trávě a nejdříve dáváme kávu. V tom přijíždí měšták, který jede dělat pořádek v parkování a slušně nás posílá někam jinam zaparkovat. No nepojedem kus dolů a pěšky nahoru a všichni už jsme tady někdy byli a jelikož se ženou černé mraky volíme cestu ústupu , startujem a vracíme se do Lehoty. Začína trochu kapat, ale naštěstí tomu ujíždíme a dožene nás to, až kdyžzaparkujeme motorky a Švejček stačí vyměnit rozstřepené lanko. Mejem špinavý packy a jdem na Radegast k nádraží. Dáme dvě a jdem do penzionu na večeři. Polívka nebo picca , pivko a jdem opět na patro do sedačky poklábosit a vypít lahev přivezené Republiky, abych ji nevezl zpátky domů. Vypít, vykoupat a spát. Dnes asi 80km.
Středa 6.7.2022
Ráno vstáváme a svítí sluníčko. Dnes je pro mě a Luboše poslední den TdP, protože se musíme s klukama rozloučit a musíme jet domů. Kluci budou dál pokračovat směr Komárno, což jim trochu, no trochu dost závidíme, ale nedá se nic dělat.
Vyrážíme s Lubošem pohodovým tempem směr čechy, kdy se dost zasekáváme v zasekaném Ružomberoku, pak jedem od Olomouce kousek po dálnici, kterou nesnáším a stavujem se na pozdní klobásu na Studené Loučce, kde kupujeme domů tvarůžky a kolem 18. hodiny mám zaparkovanou motorku v garáži. Byla to opět suprová akce i když v omezeném počtu a čase. A co zbytek? Podle vyprávění jeli cestou necestou na Komárno, kdy najeli navíc asi 100 km a tak do Komárna dojeli navečer, kdy kemp už byl zavřený a ani na telefonu nebyl dostupný a tak poslechli čísi radu ať přejedou Dunaj na maďarskou stranu a jdou do kempu tam. Tak se i stalo a chlapci byli spokojeny, sice se nedomluvili, ale platili o polovinu míň než na Slovensku a bylo jim tam fajně. Po té se vydali do kempu na Nové Mlýny, kde jsme byli před dvěma týdny na pinckách a v sobotu dorazili domů. Jel jsem jim naproti a setkali jsme se v Nasavrkách pod Lípou, kde mě toto sdělili a prý napíšou nějaké podrobnosti, z jejích zbytku cesty, ale protože se tak nestalo, musíte si vystačit s tím, co jsem napsal a že v pohodě dorazili k domovu. Jíá jsem měl něco přes tisíc km, kluci o dost víc, ale bylo to super a věřím, že přístí rok opět něco podniknem a všichni budou zdraví a v plné síle.
Fichtl Tour 2022
Letošní FT byl tak trochu jiný a to tím, že to byl jedenáctý ročník / i když někdo počítal desátý/ a tím začínáme druhou desítku naších cest na dvoutaktních padesátkách československé výroby. I když dřív s námi jezdili i Stadiony, Jawetty nebo Babetta, dnes už jezdíme jen 20,21 nebo Mustang a Zdendova 555. A protože to byl vlastně výroční ročník vyrazili jsme do místa prvního FT a to na Nové Mlýny resp. Kemp Strachotín. Jako vždy jsme vyrazili z Mercia Chrudim a to ve čtvrtek 23.7.2022. Po nezbytném nákupu surovin na Králíčkovy hranolky a jiné dobroty jsme vyrazili směr Skuteč, kde došlo k prvnímu defektu a to píchlé zadní gumě Pepínova stroje. Oprava byla okamžitá, protože jsme vyměnili celé náhradní kolo a jelo se dál. Cesta ubíhala suprově a tak jsme bez problémů dorazili na přehradu Vír, kde jsme pokoukali a pokračovali dál na hrad Veveří a potom přes Rosice, kde jsme dali oběd dál na Zbýšov Mikulov a do kempu. Kemp je to skvělý, už jsme zde byli při cestě na Tour de Prdele /TdP/. Po ubytování se v mobilhajmech a chatičce jsme se vykoupali ve slané vodě bazénu a vytáhli soudečky, lahvičky, masíčko a zeleninku a to vše dávali postupně na grileček a do tlamiček.Večer proběhl v klidu, protože jsme nebrali tu pitomou hrací bednu, tak zůstali i ostatní obyvatele kempu.
Pátek jsme začali samozřejmě ranním vstáváním a to poměrně brzo, protože již na 9tou hodinu jsme měli zamluvenou hodinovou vyjížďku lodí po přehradě a to hlavně z důvodu případného střízlivění na čerstvém vzduchu. Přemístili jsme se jenom kousek do přístaviště Pavlov a pak jsme si hodinku užívali jízdy po klidné hladině přehrady. Po návratu na nás čekala krátká cesta do Mikulova, kde jsme se měli nájíst a vyrazit na prohlídku jeskyň, která byla zamluvena na 13. hodinu. Při sjížděni k restauraci se však ozvala v motoru mého mustoše rána a motor stichnul. Po opětovném nastartování bylo slyšet, že je zle a motor dál odmítá službu. Doplachtil jsem k restauraci a po obědě, kdy ostatní vyrazili k jeskyním jsem čekal až Dan dorazí do kempu pro dodávku a přijede pro mě. Naštěstí s ním vyrazil do kempu i Pavel, který jeskyně už viděl a něco mu drhlo na pincku, protože se při jízdě z kopce sám zastavoval, tak vyrazil s Danem, že si to v kempu opraví. Štěstí to bylo v tom, že Dan po pár km píchnul a tak mu Pavel dal svýho pincka na dojetí do kempu a počkal u toho píchlého. Po cestě ke mně ho pak naložili a tak jsme se po návratu do kempu jali opravovat píchlá kola Dana a Pepína, brzdící kryt řetězu u pavlova pincka a hlavně jsme udělali výměnu pístu a válce na mém mustangu. Ještě, že vozím výbrusovou sadu pro případ potřeby s sebou. / No zatím jsme jí potřeboval vždy jen já. Vše se podařilo zdárně opravit do příjezdu hlavní skupiny, která se po prohlídce jeskyn vydala do kempu a jen hrstka odvážných, kteří neměli strach, že zmoknou ještě vyjeli na okruh po okolí a přijeli až s prvníma kapkama deště. Večer proběhl opět ve vší slušnosti a ani největší pařmení se nijak neprojevili.
Na sobotu byla naplánovaná vyjížďka do muzea letadel v Kunovicích, což bylo cca 60 km tam a zrovna tolik zpátky, což jsem ovšem s úplně syrovým motorem nechtěl riskovat a tak jsem sdělil, že bohužel nepojedu s nimi, ale budu pomalu zajíždět nový válec pomalou jízdou o okolí, abych dojel v neděli po ose a ne potupně v dodávce. Přidal se ke mně Pavel, kterého už do muzea vzala paní učitelka a Bártík, kterému se nechtělo takovou dálku jet a tak jsme pomalým zajížděcím tempem vyrazili do Mikulova, kde jsme si prohlídli město a zámek a pak v krásné tiché kavárničce popili kávičku, na parkoviště pokecali s Hárleyaky, kteří obdivovali naše stroje a doporučili nám pěkný penzion, kde prý výborně vaří kousek od Zaječího a tak jsme po družném hovoru vyrazili na obídek, který byl opravdu skvělý a za dobrý peníz a okružní jízdou přes Hustopeče a okolí jsme asi po 60 km dorazili zpět do kempu, kde jsme se věnovali trochu soudečku, abychom ho netáhli poloplný domů, protože nebyl velký předpoklad, že ho vypijem, když nás večer čeká ochutnávka vín ve vinném sklípku ve vedlejší vesnici, kde Zdeny zamluvil u známého, že nás trochu zasvětí do tajů vína a jeho pití, protože to většina z nás nezná, protože jenom chlastáme to pivo a jsme takový barbaři. Po příjezdu zbytku naší skupiny, kteří si prohlídli nejen muzeum letadel, ale ještě byli na exkurzi v elektrárně ve Veselí na Moravě jsme se trochu upravili a připravili na návštěvu vinného sklepa. Všem co byli v muzeu i elektrárně se to moc líbilo a tak doufám, že alespoň ty letadla někdy uvidím. Vyrazili jsme do vesnice zvané Pouzdřany, kde se má nacházet Zdendou slibovaný sklípek, který je prý jen kousek cesty od kempu. V půli cesty jsme Zdendu už proklínali a chtěli zabít za to jak lže, protože to nebylo jen kousek do vesnice, ale pak ještě skoro přes celou vesnici a to ve vedru jak na sahaře. Naštěstí se držel před námi v dostatečné vzdálenosti, že jsme na neho nedosáhli ani klackem. Celí propocení s ubroušenýma podrážkama a vyžíznivělí jsme dorazili k sympatickému panu vinaři, který se nás jal zasvěcovat do tajů vinaření a pak nám dával koštovat různé druhy bílých i červených vín, což někteří pečlivě poslouchali a znalecky pokyvovali a nám ostatním bylo jedno, co nám neleje, protože jsme se těšili na pivo, které točili hasiči venku před sklípkem na nějaké oslavě. Většina tak pochválila panu vinaři víno, něco popili a když první odvážlivec hrdinně řekl, že už víno nechce a utekl pro kelímek piva, jali jsme se následovat jeho hrdinský čin a do sklípku si donesli také pivo. Děs co. A protože jsme s Pavlem odmítli jít ten kus cesty zpět pěšky a ještě po tmě, v jakémsi stánku jsme požádali o pomoc se sehnáním taxíku a ten nás za pár korun dovezl zpět do kempu, kde jsme byli první a navíc suchý, protože byli jedinci, kteří se po tmě při cestě nechtěně vykoupali v né moc voňavé vodě přehrady. My si zatím dali ještě nějaké pivko a šli spát s tím, že cesta domů bude zítra dlouhá a já budu fandit svému mustangu, aby to zvládnul s tím novým skoro nezajetým válcem v tempu, které vždy panuje při cestě zpět, jako by bylo životně důležité přijet domů o půl hodiny dřív.
Neděle je jako vždy ve znamení ranního bylení věcí, kterých je jako by víc než ve čtvrtek a pak již úprkem domů. Dnes máme ještě po cestě zastávku u toho vinaře, abychom přivezli také nějaké víno domu a to hlavně manželkám, aby bylo vidět, že jsme na ně celou dobu mysleli a strašně se nám stýskalo a nebýt těch špatných kamarádů, tak bychom vlastně ani nikam nejeli a byli s nima doma, ale museli jsme, to hoky chápete ne?
Ještě jednou jsme se vinaři omluvili za tu výměnu jeho dobrého vína za obyčejný pivo a nakoupili pár těch lahviček, uložili do dodávky a vyrazili k domovu. Když jsem uviděl ten kopec, který nás po pár kilometrech čekal, tak jsem jen doufal, že to můj nový válec zvládné a když vyjel až nahoru bez zaváhání, tak jsem už věřil, že to dojede až domů a dojel.
Jako vždy to byla super akce. Najeto cca 600km. 13 pincků a dodávka šlapali bez větších problémů a tak přiští rok zase někde.
TdP 2022 Slovensko
Tak letošní Tour de Prdele byla také trochu jiná než ty před tím a to hlavně proto, že nas jelo jenom 5 a ještě k tomu bez starých stálých bardů, protože Jirka se rozhodl vyjet na velké motorce s někým do Rumunska, Fanda byl po operaci kolena a Láďu potrápil nějaký těžký moribundus, takže čas TdP trávil v hradecké nemocnici. Takže účastníci letošního zájezdu: Švejk Jawa 250/353 a Pavík
Standa Jawa 380/638 a Pávík
Lukáš Jawa 250/353
Luboš Jawa 250/353 a Pávik
Karel Jawa 350/634 a Pávik
Sobota 2.7.2022
Vyrážím po osmé hodině ráno a Lubošem máme sraz před devátou na benzínce v Hrochově Týnci. Odtud vyrážíme pohodovou jízdou za pěkného počasí směr Žamberk, kde máme sraz se zbytkem skupiny, která vyrazila z Hradce Králové. Setkáváme so kolem 10.hodiny a různýma šouskama vyrážíme pomalou klidnou jízdou/Standa zajíždí motor/ směr Slovensko resp. Sklenné, kde nás dnes v podvečer očekává Áňa , u které jsme byli při cestě po route 18. Na oběd se stavujeme v nějakém motorestu, kde je na podstavci pěkné sportovní letadlo ještě v Čechách, ale jméno už jsem zapomněl. Jedeme pomalu, Standovi to do kopců nějak nejede a občas musíme dát chladící vložku. K Áně a Jankovi dorážíme až kolem 20. hodiny a tak okamžitě na zahradě stavíme stan a ty línější zabírají místo někde, kde se dá pod střechou. Čekalo nás vychlazené pivko a stejčky a také gulášek a tak jsme pod přístřeškem strávili příjemný večer, protože jsme si měli o čem povídat když jsme se nějaký čas neviděli. Dorazila také Kačka, dcera Áni, ze které vyrostla krásná vyspělá holka a věk 14 by opravdu nikdo nehádal. Ale je to moc milá holka. V druž ném hovoru jsme vydrželi asi do půlnoci, kdy jsme se odebrali do svých provizorních příbytků. Dnes najeto cca 400 km v podstatě bez závad, pokud pomineme snahu standova motoru se zadřít.
Neděle 3.7.2022
Ráno nás v půl 4 probudil kohout, který řval jak pominutý a asi ho brzo zastřelím, protože řve asi 3m od mého stanu. Kokot. Usínáme díl a kolem sedmé nás už probouzí slunce a hic ve stanu, už se tam nedalo vydržet. Udělali jsme si snídani na kolem desáté vyrážíme směr Kremnica, kde chceme navštívit muzeum mincí a mincovnictví. Kremnica je moc pěkné historické město s hradem téměř na náměstí a tak tam parkujem motorky na které se chodí dívat davy lidí jak na další místní atrakci a jdeme do muzea. To je moc pěkně udělané a asi v púěti patrech je postupně expozice středověkého dolu, dokonce i hladomorny a po patrech směrem nahoru se dostáváme od počátku ražeb mincí až po současnost a papírové bankovky. Muzeum opravdu stojí za prohlídku. Po prohlídce jsme si dali obídek a po pokecu s místníma měšťákama, kdy jsme zjistili, že zde v neděli nic nekoupíme jsme vyrazili na nákup do obchoďáku do sousedních Turčíanských Teplic. V Bille jsme nakoupili něco na večer a na ráno a vrátíli se do Sklenného, kde jsme zavítali na zdejší slavnost k zahájení prázdnin, ale protože byl hic jak v pekle, tak jsme jeli raději na domeček a do bazénu a po příchodu domácích jsme večer trochu popili a pojedli a poklábosili a šli poměrně brzo spát. Dnes jen asi 60km.
Pondělí 4.7.2022
Dnes byl kohout ještě lepší, řval v půl 4 a oak ještě asi dvakrát po půl hodině, Asi si byl vědom, ženás sere a tak si nás vychutnal. Debil. Rano je opt krásné, vylejzáme asi o půl osmé, snídáme a pomalu se loučíme s holkama, protože Janko je už v práci. Zabalíme oschlé stany napakujem motorky a vyrážíme dál na naší letošní cestu a dalším cílem naší cesty Je Králova Lehota. Ačkoliv nás holky přemlouvájí, ať ještě zůstanem, nemůžem protože na dnes máme již zamluvený penzion. Králova Lehota je totiž partnerská obec naší Královy Lhoty odkud je Lukáš a tak jsme tak trochu jako družební návštěva a bude nás čekat pan starosta v penzionu Lavion. Před odjezdem ještě trochu sportu, nechal jsem přes noc zapnutý benzín a Konopnice se mě trochu ulila a tak se musela roztlačit. Pak už vše OK a jedeme, čeká nás asi km, což je v pohodě. Standa po cestě opět přidírá a tak máme pauzičku. Je to před kopcem čertovina a tak s Lubošem vyjíždíme na kopec a než dorazí vychladlá Jawka dáváme kávičku. Zde kecáme s partou motorkářů, kteří obdivují naše stroje a na obyčejných rejžích odjíždí dál. Byli z nás hotový. Po této přestávce už bez problému dojíždíme do královy Lehoty, kde se ubytováváme v krásnem penzionu Lavion a pan majitel nám dokonce umožní motorky zaparkovat naproti v garážích, kde mají opravnu, protože vlastní i nějakou autodopravu, prostě super. Po chvilce doráží starosta a asihodinku probíráme situaci na zdejším bojišti a také situaci u nás a dojdem k závěru, že všude je něco a jaký si to uděláš takový to máš a svině jsou taky všude. Spím s Lubošem na dvoulůžáku a kluci mají trojku. Pokoje jsoiu moc pěkný, je tam restaurace, dobře vačí, ale pivo je přece dost drahý a tak, když jdeme s Lubošem na obhlídku okolí zjišťujeme, že kousek od penzionu je u nádraží kiosek s posezením, kde mají Radegast o polovinu levnější než Plzeň v penzionu a tak to byla jasná volba. Radek byl dobrej a když jsme se vrátili na penzion, tak jsme ještě na patře, kde byla sedáčka a posezení dali ještě trochu rumíku a šli spát. Dnes najeto cca 130km.
Úterý 5.7.2022
Dnešní den začal pro nás nedobře a to celkem vydatným deštěm, což jsme ale z předpovědi věděli. Dali jsme si tedy snídani ve formě švédských stolů a nespěchali jsme. Po vydatné snídani ještě trochu oddechu na pokoji a čekáme, zda přestane. Přestalo, ale až po obědě, kdy jsme si dali vynikající polívku držkovou a nebo kapustnici a poté vyrážíme na prohlídku okolí. Poblíž je dvojice přehrad ve stylu našich Dlouhých Strání a tak vyrážíme na průzkum. Zjišťujeme, že nma horní přehradu se nedostaneme, nebo jen pěšky, což se nám nikomu nechce, protože to je dost daleko a tak jedeme obhlídnout spodní přehradu. Ta je přístupná a tak uděláme nějaké foto, pokoukáme a jedeme dál na Štrbské Pleso. Jawka, která po trochu poštelování už jede lépe, stejně v kopci stávkuje a musíme chladit. Na plese je lidí jako sraček a není ani kde postavit motorky. Necháváme na okraji cesty skoro v trávě a nejdříve dáváme kávu. V tom přijíždí měšták, který jede dělat pořádek v parkování a slušně nás posílá někam jinam zaparkovat. No nepojedem kus dolů a pěšky nahoru a všichni už jsme tady někdy byli a jelikož se ženou černé mraky volíme cestu ústupu , startujem a vracíme se do Lehoty. Začína trochu kapat, ale naštěstí tomu ujíždíme a dožene nás to, až kdyžzaparkujeme motorky a Švejček stačí vyměnit rozstřepené lanko. Mejem špinavý packy a jdem na Radegast k nádraží. Dáme dvě a jdem do penzionu na večeři. Polívka nebo picca , pivko a jdem opět na patro do sedačky poklábosit a vypít lahev přivezené Republiky, abych ji nevezl zpátky domů. Vypít, vykoupat a spát. Dnes asi 80km.
Středa 6.7.2022
Ráno vstáváme a svítí sluníčko. Dnes je pro mě a Luboše poslední den TdP, protože se musíme s klukama rozloučit a musíme jet domů. Kluci budou dál pokračovat směr Komárno, což jim trochu, no trochu dost závidíme, ale nedá se nic dělat.
Vyrážíme s Lubošem pohodovým tempem směr čechy, kdy se dost zasekáváme v zasekaném Ružomberoku, pak jedem od Olomouce kousek po dálnici, kterou nesnáším a stavujem se na pozdní klobásu na Studené Loučce, kde kupujeme domů tvarůžky a kolem 18. hodiny mám zaparkovanou motorku v garáži. Byla to opět suprová akce i když v omezeném počtu a čase. A co zbytek? Podle vyprávění jeli cestou necestou na Komárno, kdy najeli navíc asi 100 km a tak do Komárna dojeli navečer, kdy kemp už byl zavřený a ani na telefonu nebyl dostupný a tak poslechli čísi radu ať přejedou Dunaj na maďarskou stranu a jdou do kempu tam. Tak se i stalo a chlapci byli spokojeny, sice se nedomluvili, ale platili o polovinu míň než na Slovensku a bylo jim tam fajně. Po té se vydali do kempu na Nové Mlýny, kde jsme byli před dvěma týdny na pinckách a v sobotu dorazili domů. Jel jsem jim naproti a setkali jsme se v Nasavrkách pod Lípou, kde mě toto sdělili a prý napíšou nějaké podrobnosti, z jejích zbytku cesty, ale protože se tak nestalo, musíte si vystačit s tím, co jsem napsal a že v pohodě dorazili k domovu. Jíá jsem měl něco přes tisíc km, kluci o dost víc, ale bylo to super a věřím, že přístí rok opět něco podniknem a všichni budou zdraví a v plné síle.
TdP 2022 Slovensko
Tak letošní Tour de Prdele byla také trochu jiná než ty před tím a to hlavně proto, že nas jelo jenom 5 a ještě k tomu bez starých stálých bardů, protože Jirka se rozhodl vyjet na velké motorce s někým do Rumunska, Fanda byl po operaci kolena a Láďu potrápil nějaký těžký moribundus, takže čas TdP trávil v hradecké nemocnici. Takže účastníci letošního zájezdu: Švejk Jawa 250/353 a Pavík
Standa Jawa 380/638 a Pávík
Lukáš Jawa 250/353
Luboš Jawa 250/353 a Pávik
Karel Jawa 350/634 a Pávik
Sobota 2.7.2022
Vyrážím po osmé hodině ráno a Lubošem máme sraz před devátou na benzínce v Hrochově Týnci. Odtud vyrážíme pohodovou jízdou za pěkného počasí směr Žamberk, kde máme sraz se zbytkem skupiny, která vyrazila z Hradce Králové. Setkáváme so kolem 10.hodiny a různýma šouskama vyrážíme pomalou klidnou jízdou/Standa zajíždí motor/ směr Slovensko resp. Sklenné, kde nás dnes v podvečer očekává Áňa , u které jsme byli při cestě po route 18. Na oběd se stavujeme v nějakém motorestu, kde je na podstavci pěkné sportovní letadlo ještě v Čechách, ale jméno už jsem zapomněl. Jedeme pomalu, Standovi to do kopců nějak nejede a občas musíme dát chladící vložku. K Áně a Jankovi dorážíme až kolem 20. hodiny a tak okamžitě na zahradě stavíme stan a ty línější zabírají místo někde, kde se dá pod střechou. Čekalo nás vychlazené pivko a stejčky a také gulášek a tak jsme pod přístřeškem strávili příjemný večer, protože jsme si měli o čem povídat když jsme se nějaký čas neviděli. Dorazila také Kačka, dcera Áni, ze které vyrostla krásná vyspělá holka a věk 14 by opravdu nikdo nehádal. Ale je to moc milá holka. V druž ném hovoru jsme vydrželi asi do půlnoci, kdy jsme se odebrali do svých provizorních příbytků. Dnes najeto cca 400 km v podstatě bez závad, pokud pomineme snahu standova motoru se zadřít.
Neděle 3.7.2022
Ráno nás v půl 4 probudil kohout, který řval jak pominutý a asi ho brzo zastřelím, protože řve asi 3m od mého stanu. Kokot. Usínáme díl a kolem sedmé nás už probouzí slunce a hic ve stanu, už se tam nedalo vydržet. Udělali jsme si snídani na kolem desáté vyrážíme směr Kremnica, kde chceme navštívit muzeum mincí a mincovnictví. Kremnica je moc pěkné historické město s hradem téměř na náměstí a tak tam parkujem motorky na které se chodí dívat davy lidí jak na další místní atrakci a jdeme do muzea. To je moc pěkně udělané a asi v púěti patrech je postupně expozice středověkého dolu, dokonce i hladomorny a po patrech směrem nahoru se dostáváme od počátku ražeb mincí až po současnost a papírové bankovky. Muzeum opravdu stojí za prohlídku. Po prohlídce jsme si dali obídek a po pokecu s místníma měšťákama, kdy jsme zjistili, že zde v neděli nic nekoupíme jsme vyrazili na nákup do obchoďáku do sousedních Turčíanských Teplic. V Bille jsme nakoupili něco na večer a na ráno a vrátíli se do Sklenného, kde jsme zavítali na zdejší slavnost k zahájení prázdnin, ale protože byl hic jak v pekle, tak jsme jeli raději na domeček a do bazénu a po příchodu domácích jsme večer trochu popili a pojedli a poklábosili a šli poměrně brzo spát. Dnes jen asi 60km.
Pondělí 4.7.2022
Dnes byl kohout ještě lepší, řval v půl 4 a oak ještě asi dvakrát po půl hodině, Asi si byl vědom, ženás sere a tak si nás vychutnal. Debil. Rano je opt krásné, vylejzáme asi o půl osmé, snídáme a pomalu se loučíme s holkama, protože Janko je už v práci. Zabalíme oschlé stany napakujem motorky a vyrážíme dál na naší letošní cestu a dalším cílem naší cesty Je Králova Lehota. Ačkoliv nás holky přemlouvájí, ať ještě zůstanem, nemůžem protože na dnes máme již zamluvený penzion. Králova Lehota je totiž partnerská obec naší Královy Lhoty odkud je Lukáš a tak jsme tak trochu jako družební návštěva a bude nás čekat pan starosta v penzionu Lavion. Před odjezdem ještě trochu sportu, nechal jsem přes noc zapnutý benzín a Konopnice se mě trochu ulila a tak se musela roztlačit. Pak už vše OK a jedeme, čeká nás asi km, což je v pohodě. Standa po cestě opět přidírá a tak máme pauzičku. Je to před kopcem čertovina a tak s Lubošem vyjíždíme na kopec a než dorazí vychladlá Jawka dáváme kávičku. Zde kecáme s partou motorkářů, kteří obdivují naše stroje a na obyčejných rejžích odjíždí dál. Byli z nás hotový. Po této přestávce už bez problému dojíždíme do královy Lehoty, kde se ubytováváme v krásnem penzionu Lavion a pan majitel nám dokonce umožní motorky zaparkovat naproti v garážích, kde mají opravnu, protože vlastní i nějakou autodopravu, prostě super. Po chvilce doráží starosta a asihodinku probíráme situaci na zdejším bojišti a také situaci u nás a dojdem k závěru, že všude je něco a jaký si to uděláš takový to máš a svině jsou taky všude. Spím s Lubošem na dvoulůžáku a kluci mají trojku. Pokoje jsoiu moc pěkný, je tam restaurace, dobře vačí, ale pivo je přece dost drahý a tak, když jdeme s Lubošem na obhlídku okolí zjišťujeme, že kousek od penzionu je u nádraží kiosek s posezením, kde mají Radegast o polovinu levnější než Plzeň v penzionu a tak to byla jasná volba. Radek byl dobrej a když jsme se vrátili na penzion, tak jsme ještě na patře, kde byla sedáčka a posezení dali ještě trochu rumíku a šli spát. Dnes najeto cca 130km.
Úterý 5.7.2022
Dnešní den začal pro nás nedobře a to celkem vydatným deštěm, což jsme ale z předpovědi věděli. Dali jsme si tedy snídani ve formě švédských stolů a nespěchali jsme. Po vydatné snídani ještě trochu oddechu na pokoji a čekáme, zda přestane. Přestalo, ale až po obědě, kdy jsme si dali vynikající polívku držkovou a nebo kapustnici a poté vyrážíme na prohlídku okolí. Poblíž je dvojice přehrad ve stylu našich Dlouhých Strání a tak vyrážíme na průzkum. Zjišťujeme, že nma horní přehradu se nedostaneme, nebo jen pěšky, což se nám nikomu nechce, protože to je dost daleko a tak jedeme obhlídnout spodní přehradu. Ta je přístupná a tak uděláme nějaké foto, pokoukáme a jedeme dál na Štrbské Pleso. Jawka, která po trochu poštelování už jede lépe, stejně v kopci stávkuje a musíme chladit. Na plese je lidí jako sraček a není ani kde postavit motorky. Necháváme na okraji cesty skoro v trávě a nejdříve dáváme kávu. V tom přijíždí měšták, který jede dělat pořádek v parkování a slušně nás posílá někam jinam zaparkovat. No nepojedem kus dolů a pěšky nahoru a všichni už jsme tady někdy byli a jelikož se ženou černé mraky volíme cestu ústupu , startujem a vracíme se do Lehoty. Začína trochu kapat, ale naštěstí tomu ujíždíme a dožene nás to, až kdyžzaparkujeme motorky a Švejček stačí vyměnit rozstřepené lanko. Mejem špinavý packy a jdem na Radegast k nádraží. Dáme dvě a jdem do penzionu na večeři. Polívka nebo picca , pivko a jdem opět na patro do sedačky poklábosit a vypít lahev přivezené Republiky, abych ji nevezl zpátky domů. Vypít, vykoupat a spát. Dnes asi 80km.
Středa 6.7.2022
Ráno vstáváme a svítí sluníčko. Dnes je pro mě a Luboše poslední den TdP, protože se musíme s klukama rozloučit a musíme jet domů. Kluci budou dál pokračovat směr Komárno, což jim trochu, no trochu dost závidíme, ale nedá se nic dělat.
Vyrážíme s Lubošem pohodovým tempem směr čechy, kdy se dost zasekáváme v zasekaném Ružomberoku, pak jedem od Olomouce kousek po dálnici, kterou nesnáším a stavujem se na pozdní klobásu na Studené Loučce, kde kupujeme domů tvarůžky a kolem 18. hodiny mám zaparkovanou motorku v garáži. Byla to opět suprová akce i když v omezeném počtu a čase. A co zbytek? Podle vyprávění jeli cestou necestou na Komárno, kdy najeli navíc asi 100 km a tak do Komárna dojeli navečer, kdy kemp už byl zavřený a ani na telefonu nebyl dostupný a tak poslechli čísi radu ať přejedou Dunaj na maďarskou stranu a jdou do kempu tam. Tak se i stalo a chlapci byli spokojeny, sice se nedomluvili, ale platili o polovinu míň než na Slovensku a bylo jim tam fajně. Po té se vydali do kempu na Nové Mlýny, kde jsme byli před dvěma týdny na pinckách a v sobotu dorazili domů. Jel jsem jim naproti a setkali jsme se v Nasavrkách pod Lípou, kde mě toto sdělili a prý napíšou nějaké podrobnosti, z jejích zbytku cesty, ale protože se tak nestalo, musíte si vystačit s tím, co jsem napsal a že v pohodě dorazili k domovu. Jíá jsem měl něco přes tisíc km, kluci o dost víc, ale bylo to super a věřím, že přístí rok opět něco podniknem a všichni budou zdraví a v plné síle.
———
Zpět