Cestovatelská přednáška Jardy Šímy...

O té podá zprávu Karel, neboť já jsem několik dní před jejím konáním byl stižen krutou bolestí zad, nějakým isšiasem,nebo houserem, či čím, prostě jsem lezl jak zkurvená žebračka a kňučel bolestí jak stržený kocour, ale zlehka se to po pár dnech zlepšilo a já naznal, že bych si zpříjemnil marodění a vyrazil do Skutče na Jardovu cestovatelskou akci, tak jsem se došoulal do auta, dovezl ještě ženu domů z práce a vyrazil...kroutil jsem se už cestou do Ždírce a tam se rozhodl vzít u pumpy benzín, ten jsem natankoval a vydal se zaplatit...ale to se nedalo...leč jinak to nešlo, já tam doťapal, musel si tam odpočinout se zatnutými zuby na židli, pak jsem se doplížil zpátky k autu a volám Karla...Karle, já to nedám...nebuď srab...ne, fakt,já to dneska nedám...a jel jsem zvolna zpět do rodné chaloupky a pak se celou noc kroutil na posteli jak přišlápnutá žížala...no co vám budu vyprávět...Pečkárna...jen jsem se těšil celou noc a středu na čtvrteční ráno, kdy jsem byl objednán ke zdejšímu věhlasnému maseru a napravovači zad, panu Ondráčkovi...lidi, já se tam nemohl doplížit...ač jsem si až ke vchodu do budovy dojel autem....pak schody, chodba a kdybych nešel přez čekárny obvoďáků plné lidí, snad bych se byl plazil po zemi jako známý sovětský hrdina Meresjev... a i ten stín strachu, co se mnou bude dělat, mě tou bolestí dočista vopustil... zaklepal jsem na dveře a vplížil se dovnitř... porozprávěli jsme, já se v křeči natáhl na masážní lehátko a pan Ondráček se do mě pustil...vyprávěli jsme si u toho o životě dál...sem tam mě to řádně dloublo...A teď se posaďte, povídá pan Ondráček a všiměte si, jak uctivě se o tom mistru masérství vyjadřuji, posaďte se říká a ono to šlo! stoupněte si...udělejte dřep...týýý bláho...no zázračné ruce toho vzácného člověka...celou nemocnici si mužou strčit ti klůcí doktorský...za klobouk řekněme...já mohl s fleku nastoupit s partou kopáčů...no ne, to si dělám prdel, ale mohl jsem důstojně odkráčet po srdečném rozloučení k autu...ale ještě se nějaký den raději pošetřím, zvláště teď, když se budu moci konečně vyspat...no tak vidíte, a to jsem si myslel, že jen pár řádky podám zprávu o své dezerci ze slíbené akce...

tak na brzkou viděnou o Vánoční besídce se těší Wilda.