Cestovatelský zápal

Člověk jezdí krajinou s tím nádherným pocitem, že to nemusí jít pěšky...to je vlastně ten základní motiv celého cestovatelského okouzlení...tedy vyjma cestovatelů pěších, ovšem jakmile vylezeme třeba na hřbet koně...je to tu..cestovatelský zápal, jehož dovedení ad absurdum je třeba ten šílenej ůprk jihoamerickou pouští, zvanej Dakar...ale my, co jsme tomu šílenství nikdá nepropadli, víme, že Cesta je cíl...přičemž ta cesta v podstatě neodehrává se na tom křivolakém asvaltu silnice, ale kdesi uvnitř nás...jednoho každého cestovatele a motorkáře svírajícího s nepochopitelnou vášní tu trubku co tvoří řidítka a je umístěná napříč vlastní jízdě...a jako vzpomínka na nedávnou akci, obrázek naprosto soběstačného cestovatele, padesátkáře...

ale ten kalup...ten kalup...ten kalup krajinou když je kubíků třeba dvacetkrát víc...prostě zažít se musí všechno...

Jen pohodu na cestách necestách přeje všem příznivcům jedné stopy Wilda.

 

 

Tak užívejme léta...Jsou nejkrásnější dny...nejkrásnější noci...

ale všude dobře, ovšem doma nejlíp...