Choceňské posezení 2017

První srpnový víkend pořádali naši kamarádi z Motogangu od zelené jedle přátelské setkání, které se podruhé konalo u chovatelů v Chocni. Kdo přijel v pátek poseděl a popovídal si v dobře známé hospůdce u Osla. Já s Pavlem jsme se domluvili, že pojedeme v sobotu v půl osmé ráno z Nasavrk. Vyrazili jsme směrem na Vysoké Mýto, kde jsme dojeli Diblu jedoucího na sajdě. Po příjezdu jsme se přivítali s kamarády z jedlí a z Mělníka a kolem 10. hod. jsme vyrazili pod vedením Jirky krásnou krajinou Orlických hor do Mladějova, kde je úzkokolejka, která dopravovala uhlí a rudu na výrobu šamotu. Dnes už vozí jen turisty. Zaparkovali jsme před nádražím a po zjistění, že vlak je již plně obsazen jsme si zamluvili jízdenky na druhou hodinu a šli si prohlédnout s průvodcem místní muzeum, kde je nejen množství pracovních strojů, stabiláků, náklaďáků, ale i motorek a pak jsme se v místní jídelně vcelku chutně, ale hlavně rychle najedli a už jen čekali na příjezd parní mašinky a taky Bédi, který stíhal odjezd mašinky na poslední chvíli. Zabrali jsme jeden vagonek a vyrazili na poloviční trasu úzkokolejky, kde jsme se podívali na model štoly a vrátili se stejnou mašinkou zpět na nádraží. Jízdy byla zajímavá a je to opravdu zážitek. cesta zpět uběhla rychle a v pohodě a i když někteří hudrali, že Dibla jede pomalu věřte, že by jste s tím rychleji nejeli a Dibla se s tím nepáral a jel svižně a je znát, že se natrénoval na naší sajdkár jízdě po vlastech českých. Po návratu jsme dali nějakou hygošku a pak se věnovali vyprázdňování soudečku s poličským pivkem s čímž nám pomohl wilík Láďa a Švejček, který se večer na nás taky přijeli podívat. Jen na votočku přijel ještě Zdenda a Luboš, ale moc se nezdrželi a jak se objevili, zase zmizeli. Musíme poděkovat Janině, Fandovi a Jirkovi za přípravu bašty pro naše hladové krky a vše bylo vynikající a ranní gulášek, ten neměl chybu. Jirka nám pak ukázal krásné fotky spojené s povídáním o jejich letošní cestě po balkánu. Opravdu zajímavé povídání, už se těším až si to přečtu na Motorkářích, jako cesty předešlé. Ranní vstávání bylo v pohodě, protože jsme pili střídmě a tak se nám vstávalo dobře a mohli jsme vyrazit k domovu. Tak doufám, že všichni dojeli v poho a zase se brzo uvidíme tj. asi ve Vlastějovicích.

Příjemné ráno u kávičky a čajů všeho druhu uvízlo v našem foťáčku jen...no alespoň jsme za slušné občany...