Hradecký okruh...2015

Týden po vydařeném Okruhu Melechovském, se konal okruh Hradecký a též neměl chybu až na maličkost, že jsme se v těch posledních horkých srpnových dnech vydali z nadpoloviční většiny na čtyřech kolech, protože představa propocených kabátů a helem nás doslova děsila...den začal nádherným jitrem a příjemnou cestou do Hradce, kde se od desáté hodiny konal sraz všech paromilů, který jsem chtěl už dávno navštívit a teprva letos se mě to díky Švejčkovi podařilo. Jedním slovem nádhera...krásná nostalgie starých časů na nás dýchala za všech stran, k tomu swingový orchestr se šikovnou paní zpěvačkou...a i ty parní motocykly tam byly v hojném počtu nejméně pěti kůsů a když na nich mužský jezdili v dobovém odětí a dělali průbefare, já zrovna měl v ruce obří bramborák domácí výroby ze stánku občerstvení stojících kolem, maštěný poctivým sádlem a fotoaparátu jsem se neodvažoval ani dotknout, neb hrozilo jeho totální promaštění...ale i tak jsem udělal spoustu snímků, které dám třeba na rajče, kdo by chtěl juknout...

jeden z přítomných motocyklů...pravda trošku neohrabaný na první pohled, ale jízda na Elefant by probíhala v krásném teplíčku u kotle.

Když jsme se dostatečně namlsali té syčící páry, byly k dispozici i krásní automobiloví veteráni...

tady je jeden z nich a byl by i mým snem, nemaje pro dopravní techniku tak nevhodnou postavu...ani k těm tankánům, o nichž si tak nádherně povyprávěli na grilovačce Láďa s Fandou, jsem nemohl...ale zato jsme tam objevili krásnou rikšu na prodej...nevím tedy, zda by nám Zdenda na své opět neujížděl, ale stroj je to proti čezetě mnohem betelnější...

no a z velkých strojů klasika,třeba parní válec...

no a po prohlídce parních modelů všeho druhu jsme už mazali k Hradeckému Zdendovi od Jedle, na jeho latifundii, kde byl sraz k následné prohlídce hradeckých divadel, jenž nám tak laskavě zprostředkoval kamarád od Jedle, Láďa. Divadelní exkurze nám přinesla mnoho zážitků a zprostředkovala nám pohled do zákulisí divadla, které je plné toho lidského člověčenství, bez kterého by se vlastně žádné divadlo hrát nedalo, neboť jeho obraz by bez toho základního lidského, potrádal autentičnosti a důvěry divákovi...

V divadle Drak byla skvělá expozice loutek ze všech možných nastudování a jako u každé činnosti, se i tato bohulibá činnost, musí dělat srdcem,protože dětskou duši neobelstíš a ona to bez zaváhání pozná, když bys ji chtěl šidit... a mě v té krásné expozici zaujal hmatatelný obraz naší mužské duše...jenž si v tom životě jentak levituje a vznáší se navzdory tisícům životních závaží, širým prostorem všehomíra...

ale ty naše drahé a milé ženušky ovšem stojí pevně hohama na zemi a neváhají našemu rozletu dát to zprávně a většinou příjemně dávkované uzemnění...

a já ať dělám co dělám...vychází mi obrázek stále na ležato...takže ta symbolika je prostě zcela jasná...no a pak bylo divadlo Klicperovo a Láďa skvěle zorganizoval exkurzi a provedl nás skutečně nádherným Hradeckým Klicperovým divadlem nejprve pohledem z divácké strany a teprve pak nám zpřístupnil tvrdý chlebíček herecký, který je bezesporu velmi podoben práci v jakémkoliv jiném výrobním závodě naší vlasti, jen před rejžou prostě musíš umět dobře hrát a vypadávání z role a neúčast na směně, či marodění je přísně zapovězeno...ovšem improvizaci je ruka páně otevřena a dobrou roli by mohl zahrát leckdo a zde náš předseda Karel v roli Portose ze tří Mušketýrů...

že mu to sekne...já se sice hlásil na roli Dlouhého...ale sezóna pohádek ještě nenastala a tak jsem se jej posléze vypravil hrát přímo do života...a tím krásným pozdě letním odpolednem jsme po hradeckém náměstí přešli na malou scénu divadla zvanou Beseda...prohlédli si ty komorní prostory a představovali si pavlu Tomicovou v té slavné hře Koule...naše vlastní už měly konzistenci hadříků na nádobí a tak jsme se rozjeli zpět osvěžit se, ke Zdenkově domku, na slíbenou grilovačku. Pivko bylo dobré, kýta skvělá, jen ty volanty nám některým překážely v tom, abychom se trošku utrhli ze řetězu denních povinností...v příjemné náladě pozdního odpoledne nám bylo skvěle ale čas prchal a než bys řekl švec, byli jsme na cestě domů tou horkou sobotní nocí ozařovanou jasným úplňkem a zařádili jsme si pak až doma...

byl to skvělý den a příjemný Hradecký parně divadelní okruh...tak brzy zase na viděnou a

Pohodové září přeje všem Wilda.