Jeď abys žil...a žij abys jel...

Konec sezony se blíží...

23.09.2017 20:26

Konec sezony se blíží........,

a začíná čas bilancování. Ti co jezdí na motorce mají holt cestovatelskou sezonu o něco kratší. Každý výjezd, každá cesta ale má svoje kouzlo. Přesto si  asi všichni najdeme tu, která byla o něco více top. I my jsme ji v těch téměř 8 500 kilometrech našli.

U nás s Pavlem je to určitě cestování po Alpách a především dovolená na Slovensku a hlavně Ukrajině v době od 22.8. do 31.8. Na Slovensku jsme pobyli u Milana Šifra a trochu procourali Vysoké Tatry. 26.8. jsme  vyrazili z Nové Lesné na Ukrajinu. Našim cílem byla především svatba Máši / známé Pavla a dalších / v Sokyrnici, která byla naplánovaná na 29.8. Volné dny jsme využili k výjezdu na solná jezera Solotvino a samozřejmě Koločavu, což byl také Pavlův sen. A jak říká klasik, sliby se plní nejen o Vánocích. Měli jsme možnost „užít si „ ukrajinské silnice končící šotolinou – občas jsme jen odhadovali, jak je kaluž přes celou šířky cesty hluboká- , tankodrom s názvem hlavní silnice přes Ukrajinu, zásahu ukrajinské policie na tmavém a odlehlém místě. Pochopili jsme, že v jejich přítomnosti nadýchá i absolutní abstinent,takže v podstatě je jedno, zda se nalejete. Na Koločavě nás ale také čekalo příjemné překvapení.  Na baru v četnické stanici jsme objevili Pavlovy výšivky z roku 2011 a setkali jsme se s 86-ti letou bábuškou, jejíž otec kopal hrob Nikolaji loupežníkovi. Nepříjemné bylo téměř dvouhodinové čekání na slovenských hranicích, kde slovenský celník zkontroloval naše propriety po čtrnácti dnech. Pavlovi ponožky jsme zahrabali,aby to s celníkem neseklo. 

Svatební den pak vydá na samostatnou kapitolu. Obřad v nádherném chrámu, hostina při níž se stoly prohýbaly  pod jídlem. Žádný host zde nesmí mít hlad. Pro někoho zvyk dost nepochopitelný, když si uvědomíme, kolik odříkání a práce museli hostitelé podstoupit / i třeba v ČR /, aby na tuto velkoulepou oslavu ušetřili. Dojemný zvyk, kdy hostina začíná motlidbou a druhá motlidba je za rodiče.

Určitě  v nás tato cesta zanechala nezapomenutelné stopy. Především si člověk uvědomí, jak se máme dobře a jak jsme stále nespokojení. 

Do závěru sezony přejeme všem šťastné návraty. Laďka  Pavel

Krása Pravoslavných chrámů...

Nenapodobitelná poezie tamních silnic...

Málem uskutečněná směna kus za kus...

A v kostelíku svatba...

A oddávajícím jsem já...

 

Zpět

Vyhledávání

© 2012 Všechna práva vyhrazena.