Tourist tropy...

Tourist tropy nám panují a my jsme se nikam v tom horku ani neplahočili, byť jsme si mohli krásně udělat imitaci výletu po sahaře...takovej malej Dakar...jenže co dneska máte Dakar? banda šílenců, co letí pouští na hraně, vo svůj vlastní život doslova a když by se člověk jich potom zeptal co v tý poušti vlastně za jízdy viděli...tak je to to sprostý slovo, co tak neuprosně vyjadřuje tělem již nepotřebnou věc...ale jsou živočichové...kteří se na takovou pro nás již nepotřebnou věc vrhnou a je jim náramně k užitku...ba...je pro ně životní nutností a já mám takovej nevodbytnej dojem, že stejný živočichové se vrhnuli i na ten slavnej dakarskej závod, teda přesunutej teďky zrovna do jižní emeriky...tedy ti živočichové v lidskejch podobách, se vrhli na tenhle závod a žijí z toho, co těm, kteří ho vlastně naživo jedou, urvou doslova od těch jejich zapocenejch prdeliček...prach, špína, horko pot nepohodlí zpruzeniny...zapařená pr...vodřeniny zlomeniny..a pak nějakej pitomej Novák vyhrál....stálo to všem zůčastněným za to ?...za tu prasečinu na svým vorganizmu, za tu lopotu...jo...červi a hovniválové mívaj vždycky navrch...a Žaludi...dráha je dráhou...takovou jakou je...a von...to není závist...to je znechucení...no ale to jsem nechtěl docíliti, neb vždy je třeba myslet optimisticky a vědět, že boží nůžky budou při stříhání nití života měřit stoprocentně stejně...takže...troška toho Saharský zamyšlení nemohla uškodit a v poušti je mnohem hůř...nejsou tam soudky a bedny z lahvovým a spát jdu a víc nepovím...

tak zítra...vyražme do toho nádhernýho horka...zdraví Wilda,z příjemnou lící... toho času mudrujíci...