Všechny další podzimní vyjížďky, nás všech členů i nečlenů klubu..

Které si dopřáváme každý víceméně solo, když je chvíle času a počasí je nám právě příznivo...jako já dnes...

Ráno bylo tedy krutě podzimní...přímrazek, podmračeno, mlhavo...poprchalo...no děs a čas šel,a nálada dobrá...hodinu se přispinkalo...kdy už ti evropští pošuci přestanou konečně tím časem pořád mrdat sem a tam ?? !! se ptám tvrdě, po motorkářsku...ale nahoře nás měli dneska rádi,tůze rádi... slunce rozpouštělo mlhu jak kyselina chlorovodíková plátek zinku v chemický lázni...a teploměr šplhal hbitě stupnicí nahoru, jak zfetovanej myč oken po fasádě vzhůru k oknům, kde seděj v kanclíkách pěkný kočky...a to zlatý lupení tak krásně svítilo...tak nádherně zářilo...zlato se mohlo jít vycpat...a nebe modrý jako šmolka, nikde mráček... a já byl jak urvanej se řetězu...a stále jsem si drmolil to profláknuté rčení...Jo ! jo ! dneska by to šlo ! jo !, dneska...dneska kurva jo! a vo půl jedný jsem s tím švihnul a mazal se strojit domu do podzimní motorkařský kožešiny a natočil jsem si pullitra, vohřál ho a vyrazil...no to vám byla nádhera, kterou všichni tak dobře znáte...ta volnost a ta mašlovačka silnicí...každej si to dáváme ve svým oblíbeným tempíčku...a já si bublíčkal svýho voblíbenýho šnečka...pijánko...vosum pětek...vobčas teda jen a ta nádhera ! ty barvy ! to sluníčko ! to krásně milé sluníčko... co tě najednou, potvora jedna rozpálená,nerozhicovávalo k uvaření, jak když houpneš přez brlení do chřtánu vysoký pece a co bylo dneska milý, jak hbitej číšník, co se stíhá včas ptát jestli si nedáš ještě jedno...co bylo tak milý, jak když se polárnik Amudsen vrátil domu z mrazivejch zimních bílech plání k rozpálenejm kamnům a hrnci grogu a co prozlacovalo kraj,jak když našli na Klondajku za těch starejch časů zlatou žílu... a ti klucí ! ti mí milovaní klůcí, ti mezulánci, co se jak rozvášnění krtci celý léto rejpali v těch našich silnicích a silničkách, co nás srali až k nesnesní těma svejma věčnejma zkurvenejma vobjížďkama...ti klucí naši milovaní! jak teďky voni to krásně vopravili!! jak voni to poladili... jak nádherně se to šustí těma znovicírovanejma silničkama...v pět jsem v Dejvicích...v Brně před šestou...ale ne, vo tom to dneska nebylo, dneska to byla čirá podzimní kochačka...uháněl jsem přes Světlou nad Sázavou, na Ledeč nad Sázavou a protože ta Sázava se mi stále vinula podle cesty, rozhodl jsem se jí navštívit a sjel na chvíli z nám všem dobře známé trasy Melechovského okruhu,na Dolní město, co se funí za tou nepojízdnou motorkou, směrem na Stvořidla...stále dolů a dolů z kopečků...bržděně a na neutrálek, pěkně pomalu...jako když to jdeš...a dole u řeky...ty nádherné podzimní pohledy...nikde živáček...

to ticho...to ticho...řeč ducha...

a pak ta klikatí se silnička do Dolního města a pak dál na Lipnici, k domku Haškovu a pak Okrouhlice pumpa...a pár kousků do kufrů...a ty chladnoucí vejfuky pak v garáži a vůně rozpálenýho motoru, kterou ničím nenahradíš...jo to byla dneska moje skvělá pozdně podzimní moto vyjížďka..

a tak jen víc  a víc takhle krásných dní vhodných k vyjížďce po kraji...třeba nám to vyjde i letos a projedeme se o Vánocích na motorkách, když už to nejde na sněžnejch skutrech, tak všechny zdraví Wilda.

To je škoda Wilíku, že jsi nevzal do packy telefon a necinkl. Taky mě neskutečně svrběli ruce a tak jsem našlápl konečně opravenou čízu 180, kde bylo v pr.... řízení, protože předchozí mechanik poztrácel kuličky a tak jich tam dal míň než je třeba a v jednom místě se to zasekávalo. Doplnil jsem tedy kuličky, namazal, věměnil olej a vyrazil to projet. Za krásného slunečného počasíčka jsem udělal takový okruh asi 50 kilásků a moc jsem si užil krásných silniček v barvách podzimu. Třeba se ještě svezem, třeba jako vloni s klukama na vánoce.