Je to tady, je to tu...já se konečně urval a vyjel se trošku projet a už jsem s tím jarem hned chytil druhou mízu a propadl kouzlu rychlosti a řítil se směrem Jihlava místy i stodevadesát...přiznávám chlapsky, že poprvně v životě ale byla to paráda, ta ma stará Japonka na to má a sedí jako...

Jaro je přátelé v rozpuku a už nám pomalu přerůstá do léta a mě přerůstá přez hlavu ten nedostatek času a neskutečná vlastní lenost a ta nekvětnová zima tomu taky nepřidala...já se vlastně kloudně nesvez...a to mám doma samé zralé babči...Jawu...Hondu, Yamahu...Zdenču...vnoučky...chalupu,...